Od prvních vět,
znali jsme svá přání nazpamět
jen ty a já,
dvě holky, jedna duše bláznivá.
Vždy bez řečí,
řekli jsme si pravdu do očí,
co mí je tví,
tak začínalo naše přátelství.
Čas to ale všechno vzal,
a zase běžel dál.
Zdá se že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím,
a neni proč, na pravdu si hrát.
Zdá se že každá má dnes jiný směr,
už vím že život nemusí být vždycky fér,
umí rozdávat a umí i brát.
V dobrém i zlém,
se stáváš opravdovým přítelem,
já chci víc,
chci smát se s někým jentak bez hranic.
Kdo zvás mě ochrání,
před dalším možným zklamáním,
to je můj strach.
Bije všem kámoškám na poplach,
Čas aby to všechno vzal,
a zase běžel dál.
Zdá se že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím,
neni proč, na pravdu si hrát.
Zdá se že každá dnes jiný směr,
teď už vím že život nemusí být vždycky fér,
umí rozdávat a umí brát.
Naše malá velká tajemství,
umí dát,
nová přátelství,
Zdá se že jedna druhé nevěří,
svoje plány a touhy už ti nesvěřím,
neni proč, na pravdu si hrát.
Zdá se že každá má dnes jiný směr,
teď už vím že život nesmusí být vždycky fér,
umí rozdávat a umí brát.
Čas to vzal,
běží dál,
jééééé
Čas to vzal,
la la jééé
Běží dál.
Čas to vzal.
jéééé, hmmmmmm