Archiv autora: knight

Samota anděla

Prožít se mnou chvíli smíš
Doufám, že však pochopíš
Chceš li být jen trochu blíž
víš ty víš, co musíš říct
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla

Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí

Modlitba už proznívá
starou půdou kostela
socha s křídly vzpomíná
dotek času nevnímá
Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla

Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí

Víš, co s holkou dělá tvá samota anděla

Ref:
Můžeš cítit zlost
a budoucnost
společnou dál si jenom přát
Běž ode mě,
né dojemně!
Můžeš mi lhát, že máš mě rád..
Smím být jen sen,
než přijde den
a slunce záře dívku spící a snící místo tebe pohladí
Ach ta tvá samota anděla….

Obrazová víla

Poslední pohled a řeka slov se spouští,
Plyne hned kolem však oči neustoupí.
Nezná její barvy, jen rám a strhnout zkouší,
Prozkoumat obsah se vážně nepokouší.

Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád.

Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát jak moc je těžký pád.
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí,
Nepoznáš, čí je vlastně ideál..

znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-

Poslední pohled, a válka slov se spouští,
Řádí tu kolem avšak oči neustoupí.
Nezná její barvy, jen rám, bojovat zkouší,
Prozkoumat obsah se vážně nepokouší.

Ten obraz věty nepostrádá, jen každý slyší co by rád.

Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát jak moc je těžký pád.
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí,
Nepoznáš, čí je vlastně ideál..

znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
Skrývá…

To nejsem já! Škrtí, bolí, mučí, trestá….
..představa! že znáš mě z řeky slov!
Zůstávám stejná jako před pohledem,
Umírá víra, že mě poznáš rááád!!!

Obrazová víla ….
Že mě poznáš rád…
Vlastní duši skrývá…

Obrazová víla, vlastní duši skrývá
nedává znát jak moc je těžký pád.
Pod tou hebkou kůží, zajímavou chůzí,
Nepoznáš, čí je vlastně ideál..

znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
Skrývá…

Obrazová víla
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
znát víc než rám – obrazová víla-
Znát víc než rám – vlastní duši skrývá-
Skrývá…

Na tom záleží

Můžu jít
dveře jsou dokořán
vůni příštích dnů
už v hlavě mám
Půjdu dál
tvůj smutek na řasách
houpá závažím v mých hodinách
mám tě ráda mám
i když tajná přání mám
mám tě ráda mám
stále stejně

REF:
Na tom nejvíc záleží
neodcházím, slyš můj z dálky hlas
na tom nejvíc záleží
máš mě máš
zpátky zas

Na tom nejvíc záleží
díky tobě vím, jak náruč schází
mám tě na vždy mám
a víru v nás

Hlídáš stín
a jiná se ti zdám
kouzlo zázraků už nečekám
Smířená
jak vítr s kapradím
při tvých pohádkách už nesedím
mám tě ráda mám
i když tajná přání mám
mám tě ráda mám
stále stejně
REF:
Na tom nejvíc záleží
Neodcházím, slyš můj z dálky hlas
Na tom nejvíc záleží
Máš mě máš
zpátky zas

Na tom nejvíc záleží
Díky tobě vím, jak náruč schází
Mám tě na vždy mám
A víru v nás
Jé jé ééé

mám tě, mám
mám tě, mám
na tom nejvíc záleží
díky tobě vím, jak náruč schází
já se vrátím zas
s vírou v nás
Na tom nejvíc záleží
že tě mám

Soulad smyslů

Vidím…
Slyším…
Cítím…
Dýchám…
Dotýkám…

Probouzí mne den,
slzy za oknem.
Cítím špatný den,
táta křičí: „Jdem!“

A mé triko oblíbený dneska jinou barvu má,
čisté objetí už dávno nevnímám!

Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted’ mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!

Vznáším ke dnu svět
a pod kůží jed.
Trny růží spal,
koukej zahnat černý mrak.

Věci nejsou černobílý jak se možná často zdá,
Šedej dav zůstal stát a já teď běžím dál!

Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted’ mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!

Vidím…
Slyším…
Cítím…
Dýchám…
Dotýkám…

Sama vím, to dobře znám!
Každou radou pohrdám!
Ted’ mám strach se bát, na písku stavím hrad.
Vyhledávám cestu zlou!
Koukám dál, křičím STOP!
Vidím, slyším, citím, dýchám, dotýkám
soulad smyslů mám, to štěstí znám!

Půlměsíc

Neusínej, ještě ti mám co říct…
Nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…,
jen popel z doteků řas

Zahalená do tmy ti zkouším psát,
slova do vět neposkládám.
Být si jistá, že mě máš vážně rád…
zatím vítr v dlaních mám.

Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál.

Neusínej, ještě mi máš co říct,
nezhasínej svět kolem nás…
Bez tebe je ze mě jen půlměsíc…
jen popel z doteků řas .

Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu Ti zdál.

Stojí za to chtít
od sebe trochu víc
než pár němejch kouzel.
Z vyslovených vět
už není cesty zpět
po sté a naposled, vím že neodešel!…

Zastav se , stůj! Já jsem osud tvůj, ..i když věříš v jeden malý kříž.
Zastav se , stůj ! Jsi židle , já stůl, … někdo mezi náma staví zlatou mříž.
Nesmířím se s tím,
a zpátky nevrátím
nic z toho co z nás dělá možný pár.
Chyť pro mě do sítí
hvězdy, co nesvítí
jsem přece sen, co se k ránu ti zdál.

Ty jsi král

Volám, ani hlas
ani tón nezní v nás.
Ty jsi báj s legendou.
Goodbye, bůh s tebou!
Dnes jen pláč, drží stráž.
Každý tvoje písně zná,
právě jedna začíná, ta věčná…
… že jsi král
V srdcích pálí žal
a v nocích zlých jsi mi hrál….
V krocích měsíc ti dal, co o chůzi znal.
Ale hvězdám teď patříš dál.
Lepší svět žít , to sis přál.
Pro tisíc srdcí, ty jsi král!

Z výšek nade mnou
slyším píseň čarovnou.
I teď já za legendou
zazpívám, bůh s tebou!
Na rtech pláč, držím stráž.
Každý tvoje písně zná,
právě jedna začíná, ta věčná…
… že jsi král
V srdcích pálí žal
a v nocích zlých při mně stál….
V krocích měsíc mu dal, co o chůzi znal.
Ale hvězdám patří dál.
Lepší svět žít , to si přál.
Pro tisíc srdcí, to byl král
…je jím stále dál, zůstane dál, je to král…

Toužil sám spasit svět
z velkých slov a malých vět.
Není možný vrátit čas.
Tak ať zní nám zas jeho hlas.
V srdcích …. pálí žal
a v nocích zlých při mně stál.
V krocích měsíc mu dal, co o chůzi znal.
Ale hvězdám teď patří dál.
Lepší svět žít , to si přál.
Pro tisíc srdcí, je to král….pro tisíc srdcí….

Jen tak

Až se setmí, vím, co přijde.
Stíny budou spát…
Po tváři mi půlnoc přejde,
tma si začne hrát…
Čekám víc než rok, až daj hvězdy znamení,
že se zítra snad moje oči promění.
Duše ve mně utajená, tělo proklíná…

A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .

R: Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál – nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál – nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou…

Až se setmí, vím ,že přijde
a já budu spát…
Po tváři mi úsvit přejde,
budu se chtít bát.
A tak já svou dlaň mlze nočních světů dám,
ať se touží vznášet třeba ke hvězdám…
Slova na rtech utajená, ráno proklíná.

A tak stále víc a víc mám strach,
že ta malá holka, to nejsem já.
Stejně číst si můžeš nápis po stěnách,
že i malá holka velký sny má .

R: Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál – nic víc.
Jen tak ve lži poražená se ptám,
proč víra v zázraky končí nad mraky.
Jen tak časem zasažená se zdám…
dál a dál a dál – nic víc.
Jen tak do vět položená se ptám,
proč mé sny právě jsou teď na kolenou.

Jsem poklad na dně moří,
klid před bouří
Tvý oči ve mně shoří, dřív než je přimhouří
Jsem kouskem pekla v ráji
zlý svědomí…
jaká jsem zatají, to jen stíny ví a ty dávno spí…ooou

R: Jen tak …

Maska

Přijdeš se smát,
přijdeš si hrát,
ke všem se tváříš jako bys měl rád,
masku máš! Příjemnou! Pro všechny neviditelnou!

Falešnej smích, a v očích hřích na rtech jen rádoby fakt,
co nás všechny zmát!
Přestaň lhát, do očí pravdě se dívat nestíháš!

Sundej masku svou!
tak co jsi zač?
Vím není to lehké, poznat svou tvář!
Zkus to i když víš, že úspěch klesá níž,
a s ní příběh snů je blíž,
Sundej masku svou!
Ty ji máš…

Přestaň se smát,
přestaň si hrát,
ke všem se tvářit jako bys měl rád,
masku máš! Příšernou! Tak napodobitelnou!

Zkoušíš to zas a v očích pláč,
tohle není už krása, kterou poznals rád.
Pravda vítězí, pak svědomí ti radost utopí!

Sundej masku svou!
tak co jsi zač?
Vím není to lehké, poznat svou tvář!
Zkus to i když víš, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíž,
Sundej masku svou! Tak co jsi zač!
běž nekonečnou tmou! Poznat svou tvář!
Věř a přijde den s tím správným pocitem, tak neboj se a zařvi sám:
„Sundám masku svou!
To jsem já!“
..to jsem, jsem to já…to jsem, jsem to já….to jsem, jsem to já……TO! JSEM! JÁ! JÁ!!!!

Sundej masku svou!
běž nekonečnou tmou,
zařvi: to jsem jááááá…..

Zkus to, vím že úspěch klesá níž,
a s ní příběh snů je blíž a blíž!
Přijde den s tím správným pocitem,
no tak co jsi zač? ukaž pravou tvář!
Pravda vítězí a sám to víš,

a s ní příběh snů je blíž a blíž,
zařvi: to jsem já!

Sundej masku svou!
tak co jsi zač?
Vím není to lehké, poznat svou tvář!
Zkus to i když víš, že úspěch klesá níž
a s ní příběh snů je blíž,
Sundej masku svou! Tak co jsi zač!
běž nekonečnou tmou! Poznat svou tvář!
Věř a přijde den s tím správným pocitem,tak neboj se a zařvi sám:
„Sundám masku svou!
To jsem já!“

Virtuální

Ve světě co význam ztrácí
tak jak ho z nás každý znal
na dvojníka můžu hrát si
a samotná stát tiše opodál

vím je nenormální
být jen virtuální

refA:
Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen
vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží
Proč mám pocit vyznávat ímejlem
Sám neuslyšíš, co dál mě tíží..

Pojď blíž, společně prolomíme hráz.
Nebudem dál si jen psát a psát
Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas,
snáz pak usínám

Je to jenom naše vina
že jsme další obětí
co pomalu zapomíná
na kouzelné opravdové objetí

vím je nenormální
být jen virtuální

refB:
Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen
vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží
Proč mám pocit vyznávat ímejlem
Sám neuslyšíš, co dál mě tíží..

Pojď blíž, společně prolomíme hráz.
Nebudem dál si jen psát a psát
Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas,
snáz pak usínám
případ love umírá
pochybuju, že mě aspoň trochu znáš
jak voním…
jak vypadám…
vypadám…
vypadám..

Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen
vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží
Proč mám pocit vyznávat ímejlem
Sám neuslyšíš, co dál mě tíží..

Pojď blíž, společně prolomíme hráz.
Nebudem dál si jen psát a psát
Pojď blíž, na chvíli zastavíme čas,
snáz pak usínám

Proč si psát dotyky mobilu vnímat jen
vždyť víš, další stovky vět nás nesblíží
Proč mám pocit vyznávat ímejlem
Sám neuslyšíš, co dál mě tíží..

Pojď blíž, překonej virtuální most
Smajlíkem dál ti nemám co říct
Pojď blíž, ucítíš mojí přítomnost
snáz mi uvěříš!

Toužím

Nikdy nevíš jak se mám, netušíš kde a proč jsem
Tíha smutku svírá tvář, kterou máš rád
Dálka chyby odpouští, zůstane jen láska, víra..
Nerozhodnost zabíjí náš sen!

Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!

Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…

Vidím zase tvojí tvář, láskyplnou lží přikrytý jas..
Nedokončíš báseň svou, jdu spát..

Zázrak můj se třpytí pořád dál a žádá: Buď se mnou!

Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Vzácnou…Svůj svět! S Láskou, Hříšnou

Tak hodím mincí, mám jít dál či stát..
Můj Anděl křičí: tak nech mě hrát! Pomoz! Já nechci lhát!

Toužím zažít vlastní sen!
Toužím prožít každý svůj den!
Nechci zákaz, z touhy strach, oči na stopkách!
Nech mě žít víš, že pouhou chvíli mám
Kouzlo hříchů tančí stále nám
Lítám tam a zpět!
Vím co dělám, mám SVŮJ SVĚT!
S Láskou, Hříšnou…Svůj svět! S tebou